Stručná historie Reiki
V devatenáctém století žil v Japonsku křesťanský mnich Dr. Mikao Usui (15.8.1865 - 9.3.1926). Jednoho dne měl Mikao Usui na univerzitě v Kjóto kázání. Poté se ho dva studenti ze semináře zeptali, jak Ježíš prováděl zázraky uzdravení a také, jestli by on dovedl provést totéž. Doktor Usui musel odpovědět, že ne. Tímto rozhovorem začalo jeho desetileté životní hledání. V dostupných křesťanských spisech nic neobjevil a z tehdejších zástupců církve v Japonsku mu nebyl nikdo na uvedenou otázku schopen odpovědět. Odjel z Japonska do Ameriky, kde studoval na Chicagské univerzitě. Sedm let se snažil z Bible lépe pochopit Ježíšovy činy. Stal se doktorem teologie, ale to, co hledal, nenašel. Poté se vrátil do Japonska a začal se zajímat o Buddhu. Našel velmi zajímavé shody v životě Buddhy v Indii a Ježíše. Naučil se sanskrt, starý jazyk indických a tibetských učenců. Odcestoval do severní Indie a studoval tam svaté Písmo. Po návratu do Japonska se o něm mluví už jen jako o buddhistovi. Usadil se v buddhistickém klášteře, kde dále studoval texty popisující léčení a léčebné procesy. Nebylo však zde popsáno jak energii aktivovat a začít ji používat. Po sedmi letech hledání nalezl návod na její použití. Během meditace dostal doktor Usui vnuknutí, že má navštívit posvátnou horu Kurama poblíž Kjóta, zdržet se na ní dvacet jedna dní a postit se, aby došel k osvícení. Aby mohl s energií pracovat, musel podstoupit tuto nelehkou zkoušku. Rozhodl se, že tak udělá a vydal se na posvátnou horu. Usui si vybral vhodné místo obrácené k východu, naskládal si před sebe 21 kamínků. Pomocí kamínků odměřoval čas, každý den jeden kamínek před východem slunce odhodil. Během celé doby na posvátné hoře dodržoval půst, zpíval, meditoval a modlil se. Když se jednadvacátého dne probudil, jako by před rozbřeskem neproniklo z nebes ani trochu světla. Doktor Usui našel svoje meditační místo a poslední z kamenů. Jakmile odhodil z hory kámen, daleko na východě uviděl světlo. Jak se k němu blížilo, stále se rozjasňovalo. Vyděsil se a chtěl utéci,ale slyšel vnitřní hlas, který mu říkal: ,,Hledal jsi jednadvacet let. Postil jsi se a meditoval jednadvacet dní. Modlil jsi se a prosil o osvícení a teď bys chtěl utíkat?“ Uklidnil se tedy a odpověděl:,,Ne. Je to světlo určeno pro mě, přijmu Osvícení“. Světlo zasáhlo jeho třetí oko a on na čas ztratil vědomí. Kam dohlédnul, všude se rozpínala obrovská pestrobarevná duha, z níž vyplouvaly zlaté, bílé, modré a fialové kruhy. Obdržel symboly a zároveň informace jak je používat. Rozhodl se přijmout to, co přicházelo jako odpověď na jeho meditaci, i kdyby to pro něj mělo znamenat smrt. Jednalo se o první novodobé zasvěcení do REIKI.
Jiří Polcar
Kdo chce, hledá způsoby - Kdo nechce, hledá důvody
Mikao Usui opustil horu Kurama se znalostí jak léčit způsobem, kterým léčili Buddha i Ježíš. Na cestě dolů z hory zažil něco, co se tradičně označuje jako čtyři zázraky. Za prvé, si při chůzi nakopl palec na noze a instinktivně se posadil a přiložil si na chodidlo ruce. Ruce se mu rozehřály a rozražený palec se uzdravil. Potom dospěl k hostinci pro poutníky na úpatí hory. Požádal o velkou porci jídla, což nebylo po jednadvaceti denním půstu o vodě moudré, ale snědl to bez potíží. Za třetí, žena, která mu jídlo podávala, trpěla bolestí zubů. Mikao Usui přiložil své ruce na její tváře a bolest zubů ustoupila. Když se vrátil do svého kláštera a bylo mu sděleno, že opat leží na lůžku se zánětem kloubů, Usui vyléčil i tohoto mnicha a vyprávěl mu o všem, co se mu přihodilo. Žádal o radu, ptal se, jak má naložit s návodem, který dostal a jak používat a rozvíjet léčebnou energii. Mnich mu opět doporučil meditaci a další vnuknutí Usuiho dovedlo do Tokijského království žebráků. V této části města žili chudí, kteří byli poddaní svého vlastního žebráckého krále. Usui ho vyhledal a požádal o svolení léčit zdejší nemocné. Král mu svolení dal, i když v jeho úspěch nevěřil. V království žebráků pracoval sedm let, od rána do večera léčil mladé i staré a mnoho lidí se mu podařilo uzdravit. Jednoho dne však náhodou potkal mladého žebráka, který mu připadal povědomý. Zeptal se ho, zda se snad neznají a mladík řekl:,Jistěže vás znám. Jsem jeden z prvních chudáků, které jste vyléčil.“ Doktor Usui se podivil: ,,Vyléčil jsem tě, a přitom jsi zůstal žebrákem?“ ,,Ano, udělal jsem, jak jste mi řekl. V chrámu jsem přijal jméno a vstoupil jsem do společnosti. Sehnal jsem dokonce práci a oženil se. Ale nakonec jsem neunesl rostoucí zodpovědnost. Rozhodl jsem se, že budu raději žebrákem. Tak nemusím zodpovídat ani sám za sebe“. Doktor Usui se otočil a odešel, aniž by rozhovor ukončil. Šel do svého pokoje, sbalil si svoje věci a království žebráků opustil. Dr. Usui pojmenoval léčivou energii REIKI.
Zjistil, že když dříve nežádal od pacienta, aby také na sebe převzal odpovědnost, nedocházelo při poskytování pomoci k výměně energie. Naučil se, že je důležité kromě fyzického aspektu REIKI také zahrnout její duchovní část. Tehdy stanovil pět známých pravidel REIKI - dnes se nerozčiluj, dnes si nedělej starosti, dnes buď vděčný, dnes tvrdě pracuj a dnes buď milý na své bližní. Pochopil, že bude-li sám žít podle zjevených duchovních zásad, změní se tím nejenom jeho život, ale i způsob léčby nemocných. Že totiž sama změna jeho duchovního života ovlivní kvalitu jeho energetického pole a tím i léčbu. REIKI je energie lásky a vychází ze srdce. Jenom srdcem můžeme poznat život v jeho plodnosti. Srdce je bránou pro lásku. Dr. Usui procestoval s REIKI celé Japonsko, kde na svých cestách léčil a učil REIKI. V roce 1921 zakládá v Tokiu svou školu s názvem „Usui Shiki Ryoho Gakkei“ Otevřel i další kliniky po celém Japonsku. V roce 1923 došlo k velkému zemětřesení se 140 000 oběťmi a desetitisíci raněných. V této těžké chvíli bylo zapotřebí spousty pomoci postiženým a tak Dr. Usui se svými žáky, kterých bylo už více než dva tisíce včetně šestnácti učitelů, pomáhal jak nejlépe dovedl. Dostal uznání japonské vlády a za službu spoluobčanům mu bylo propůjčeno císařské vyznamenání Kun San To. Jedním z učitelů byl doktor Chudžiro Hajaši, který byl vojenským lékařem, ale odešel z armády. Rok před svou smrtí ho Usui zasvětil. Poté ho pověřil uchováním tradice školy a ustanovil ho svým nástupcem. Dr. Mikao Usui zemřel při výuce REIKI na mozkovou mrtvici 9.3.1926 ve svých 61 letech.
Zjistil, že když dříve nežádal od pacienta, aby také na sebe převzal odpovědnost, nedocházelo při poskytování pomoci k výměně energie. Naučil se, že je důležité kromě fyzického aspektu REIKI také zahrnout její duchovní část. Tehdy stanovil pět známých pravidel REIKI - dnes se nerozčiluj, dnes si nedělej starosti, dnes buď vděčný, dnes tvrdě pracuj a dnes buď milý na své bližní. Pochopil, že bude-li sám žít podle zjevených duchovních zásad, změní se tím nejenom jeho život, ale i způsob léčby nemocných. Že totiž sama změna jeho duchovního života ovlivní kvalitu jeho energetického pole a tím i léčbu. REIKI je energie lásky a vychází ze srdce. Jenom srdcem můžeme poznat život v jeho plodnosti. Srdce je bránou pro lásku. Dr. Usui procestoval s REIKI celé Japonsko, kde na svých cestách léčil a učil REIKI. V roce 1921 zakládá v Tokiu svou školu s názvem „Usui Shiki Ryoho Gakkei“ Otevřel i další kliniky po celém Japonsku. V roce 1923 došlo k velkému zemětřesení se 140 000 oběťmi a desetitisíci raněných. V této těžké chvíli bylo zapotřebí spousty pomoci postiženým a tak Dr. Usui se svými žáky, kterých bylo už více než dva tisíce včetně šestnácti učitelů, pomáhal jak nejlépe dovedl. Dostal uznání japonské vlády a za službu spoluobčanům mu bylo propůjčeno císařské vyznamenání Kun San To. Jedním z učitelů byl doktor Chudžiro Hajaši, který byl vojenským lékařem, ale odešel z armády. Rok před svou smrtí ho Usui zasvětil. Poté ho pověřil uchováním tradice školy a ustanovil ho svým nástupcem. Dr. Mikao Usui zemřel při výuce REIKI na mozkovou mrtvici 9.3.1926 ve svých 61 letech.
Dr.Chujiro Hayashi (1878 - 10.5.1941) zasvětil během svého života 13-16 mistrů (prameny se v počtu liší). Zřídil v Tokiu kliniku, v níž se léčily i těžké případy, jako je rakovina. A právě s tímto velmi těžkým onemocněním přijela v roce 1935 na kliniku paní Hawayo Takata z Havaje. Během čtyř měsíců byla vyléčena. Jelikož ji tato metoda oslovila požádala o zasvěcení do REIKI. Po zasvěcení pracovala na klinice. V roce 1937 byla zasvěcena do druhého stupně REIKI. V tomto roce se také vrátila zpět na Havaj, kde si otevřela vlastní kliniku. Dr. Hayashi pozval paní Takatu do Japonska, kde ji zasvětil do třetího tedy nejvyššího stupně REIKI. Na shromáždění mistrů dne REIKI oznámil, že se schyluje k válce a všichni léčitelé zahynou a klinika bude uzavřena. Ze strachu, že se REIKI opět ztratí učinil dne 22. února 1938 paní Takatu svoji nástupkyní a velmistryní REIKI. Dále oznámil, že on jako záložní důstojník dostal také povolávací rozkaz, ale jako léčitel se odmítá zúčastňovat a podílet na zabíjení lidí a tudíž si raději vezme život. 10.5.1941 si Dr. Hayashi před zraky svých studentů psychickým způsobem zastavil srdce a zemřel. Během války REIKI z Japonska skutečně skoro vymizelo.
Paní Hawayo Takata (24. prosince 1900 - 11. prosince 1980) se stala pokračovatelkou a vlastně i zachráncem REIKI pro další lidská pokolení. Po válce se odstěhovala z Havaje do USA. Na svých klinikách zde položila novodobé základy terapie REIKI. Prováděla zasvěcení za velmi vysoké poplatky, což odůvodňovala tím, že si tak budou zasvěcení více vážit. Jednalo o částku cca 10 000 dolarů. Paní Takata se dožila osmdesáti let a během svého života zasvětila stovky lidí a vychovala 22 mistrů REIKI. Paní Takata vyučovala REIKI na Havaji, v Kanadě, USA a Jižní Americe. Tímto se zasloužila o udržení REIKI a její rozšíření do celého světa, za co jí patří veliký dík. K nám do republiky REIKI přivezla asi jako první v 90. letech Američanka Mari Hall.
Pokud Vás zajímá historie „znovuobjevení“ REIKI více doporučuji především knihy od paní Takaty. Pokud jste se někde dočetli nebo doslechli o jiných číslech nebo datumech nebo dokonce celý příběh jinak, je to tím, že různé zdroje se liší. Myslím, že to nakonec není tak důležité jako to, že se REIKI k nám znovu vrátila a je nám všem k dispozici pro každodenní použití.
Paní Hawayo Takata (24. prosince 1900 - 11. prosince 1980) se stala pokračovatelkou a vlastně i zachráncem REIKI pro další lidská pokolení. Po válce se odstěhovala z Havaje do USA. Na svých klinikách zde položila novodobé základy terapie REIKI. Prováděla zasvěcení za velmi vysoké poplatky, což odůvodňovala tím, že si tak budou zasvěcení více vážit. Jednalo o částku cca 10 000 dolarů. Paní Takata se dožila osmdesáti let a během svého života zasvětila stovky lidí a vychovala 22 mistrů REIKI. Paní Takata vyučovala REIKI na Havaji, v Kanadě, USA a Jižní Americe. Tímto se zasloužila o udržení REIKI a její rozšíření do celého světa, za co jí patří veliký dík. K nám do republiky REIKI přivezla asi jako první v 90. letech Američanka Mari Hall.
Pokud Vás zajímá historie „znovuobjevení“ REIKI více doporučuji především knihy od paní Takaty. Pokud jste se někde dočetli nebo doslechli o jiných číslech nebo datumech nebo dokonce celý příběh jinak, je to tím, že různé zdroje se liší. Myslím, že to nakonec není tak důležité jako to, že se REIKI k nám znovu vrátila a je nám všem k dispozici pro každodenní použití.
